Vánoce v Norsku
Vánoce se v Norsku začínají slavit čtyři týdny před Štědrým dnem. Čtyři adventní neděle zbývají do vánoc, každou neděli se zapálí na adventním věnci jedna svíčka navíc a zpívá se žalm. Občas se také zapálí vonné kadidlo. Advent je doba očekávání, čekání na zimní slunovrat. Na severu, zvláště pak za polárním kruhem, jsou noci velmi dlouhé, mnohde slunce ani nevychází. Takže vlastně adventní doba je nejpochmurnější část roku, čekání na návrat slunce.
V Norsku je oblíbený zvláště u dětí tradiční švédský svátek sv. Lucie.
Vánoční doba trvá až do 13. ledna, kdy přichází sv. Knut.
Štědrý večer
Jako štědrovečerní oběd se často jedla rýžová kaše. Rybí pokrmy se jedí spíše na severu, většinou mořské, platýz nebo treska naložená do láku tak dlouho, až se rozloží. Jinde se jí skopové nebo i vepřové žebírko. Po večeři se rozbalují dárky a poté se celá rodina chytne za ruce a chodí okolo stromečku a přitom zpívá koledy.
Dárky nosí norský skřítek Nisse – trpaslík, který odmítl v Betlémě věnovat jediný chlup na přikrývku Ježíškovi. Za trest musí roznášet dárky. Skřítkové bydleli s lidmi na farmách a bděli nad tím, aby vše probíhalo tak, jak má. Na Štědrý večer se Nisemu do stodoly přinášela rýžová kaše. Pokud si udržíte Niseho přízeň, čeká vás hojnost a spokojenost v životě.
Vánoční stromeček
Některé rodiny stromek strojí již týden, někdy jen pár dní předem. Odshora dolů jsou na něm pověšeny jako řetěz malé vánoční vlajky. Ty Norové používají při všech významných slavnostních příležitostech. Někdo pod něj dává dárky předem, to potom všichni zvědavě okukují, co je v balíčcích schováno, jinde dárky nosí skřítek Nisse až na Štědrý den přímo pod stromeček.
Zajímavost
Jedna věc Nory a Čechy o vánocích spojuje. Norové si už nedokáží představit vánoce bez české pohádky Tři oříšky pro Popelku, tu vysílá norská televize každý rok na Štědrý den.