Pomozte dětem (6. – 17. dubna)
Kuřátková Praha
Tradičním symbolem televizních Velikonoc je kuře a kuře je symbolem sbírky Pomozte dětem, které jsme se letos zúčastnili i my – skautky a skauti z Holešova. Jak už jste si mohli přečíst v Holešově proběhla sbírka Velikonoční skautské kuřátko, ale tím to pro nás všechno nekončilo. Každý ročník sbírky Pomozte dětem je zakončený velkým televizním pořadem na ČT1 o Velikonočním pondělí. A právě natáčení tohoto pořadu jsme se měli možnost zúčastnit. Tedy přesněji řečeno 5 z nás Slunečnic a Medvíďat.
Do Prahy jsme vyjely na Velikonoční pondělí brzo ráno. Do Prahy na Hlavní nádraží, kde nás čekala naše průvodkyně – koordinátora sbírky Velikonoční skautské kuřátko Míša Čakrtová-Střízlík, jsme se dostaly po čtyřhodinové cestě vlakem. 
Odtud jsme se vydaly podívat na Ústředí Junáka a odtud metrem a tramvají na Kavčí Hory. Na Kavčích horách nám přidělili šatnu, kde jsme se převlékly a pak už jsme se odebraly do Studia Pomozte dětem, kde na nás čekala Alena Zárybnická (reportérka Studia) a pan režisér. Tady jsme se domluvili kdo co bude říkat a tak, protože Studio Pomozte dětem v 11.45 bylo věnováno sbírkové akci Velikonoční skautské kuřátko a 3 z nás tam byly jako hosté. Pak už začalo natáčení, protože to byl přímý přenos, muselo všechno natočit naprosto přesně asi v 10 minutovém limitu. Ostatní co nebyly přímo v natáčení se dívaly jak se co při práci v televizi dělá, a že to bylo zajímavé, ani říkat nemusíme.
Po natáčení jsme měli asi 3 hodiny volna až do generálky večerního pořadu. 
Tento čas jsme využily k poobědvání, prohlídnutí si České televize a taky jsme se mohly podívat na zkoušky kapel a zpěváků, které vystoupí ve večerním pořadu. Pak se už ovšem konala generálka. Po generálce jsme měly ještě chvilku času, tak jsme si koupily pizzu a připravily se na večerní show. Kromě toho jsme se taky vyfotily s Kuřetem a Večerníčkem. Ale čas rychle uběhl a už tu bylo vyvrcholení večera.
Pořad Pomozte dětem byl vysílán v přímém přenosu na ČT1. Průvodci celým večer byli: Marcela Augustová, Tomáš Hanák, Míša Maurerová a Vojta Kotek a mimo jiné se představili: Victoria, Divokej Bill, Miro Žbirka, Helena Zeťová, Děda Mládek Illegal Band a další. No však jste to mohli vidět sami, co jste ale vidět nemohli je zákulisí pořadu a to všechno okolo toho. V televizi je vidět jenom to co snímají kamery, ale když sedíte přímo ve studiu vidíte mnohem více! Naše úloha v tomto pořadu byla předávání šeku na částku vybranou v celé sbírkové akci Velikonoční skautské kuřátko v roce 2006. Večerní pořad končil v televizi v 21.30, ale pro nás to ještě konec nebyl. Následovalo točení děkovného spotu a pak jsme se ještě vyfotili s moderátory a šly si sbalit své věci.
Protože nám vlak domů odjížděl až v 0.52, tak jsme se ještě šly projít po noční Praze, ale po celém dnu jsme byly unavené a tak jsme se rozloučily s naší průvodkyní a přesně o půlnoci dorazily k vlaku, který byl už přistavený na nástupišti. 
Zpáteční cestu jsme skoro celou prospaly a na nádraží v Holešově na nás čekaly rodiče. Kromě spoustu zážitků jsme si z Prahy dovezly také fotky a podpisy známých osobností. A přesto, že jsme přijely unavené, určitě to stálo za to!!!
Kuřátka v Holešově
Ono to začalo už v únoru, když jsme se rozhodli sbírky účastnit, ale opravdové přípravy začaly až 31. března a 1. dubna, kdy jsme vyráběli kuřátka. Celkem jsme jich vyrobili asi 700 ve třech „verzích“: žlutá (ty šla nejvíc na odbyt), bílá a modrá.
Ve čtvrtek 6. dubna se nás 5 sešlo v 8.00 v klubovně, aby jsme se poprvé vydali do ulic sbírkovat. 
Byla sice kosa (tedy jako zima či chladno), ale kuřátka šla na odbyt, pokladnička se plnila a čas rychle ubíhal. Když už došly kuřátka, které jsme měli s sebou (asi 170) a pokladnička naplněná do 2/3 vrátili jsme se do klubovny. Pokračovali jsme ještě chvilku odpoledne, ale protože se zatáhlo a ve městě začalo ubývat lidu, tak jsme to radši sbalili a odebrali se domů.
Po druhé jsme se sešli o týden později 13. dubna v 9 ráno. 
Bylo nás celkem dost, tak jsme se rozdělili na 3 skupinky a pobrali všechny pokladničky a většinu kuřátek. Počasí nám přálo, pokladničky se opět plnily a tak když jsme se o 3 a půl hodiny sešli v klubovně měli jsme jednu plnou pokladničku, druhou do 2/3 a třetí do 2/5.
Naposledy jsme do ulic vyrazili den na to v pátek 14. dubna. Ale počasí nám nepřálo a tak jsme se brzo odebrali na městský úřad rozpečetit pokladničky. To byl jeden z dalších úžasných zážitků! Pan úředník byl strašně hodný. Otevřeli jsme pokladničky a začali počítat penízky, celkem se jich sešlo 10 444,50 Kč. Pak jsme nechali na MÚ pár kuřátek a za „odměnu“ jsme dostali propisky a kapesní nožíky s logem města.
No celé kuřátko stálo za to!! A všem bych doporučila, aby se toho nebáli a zkusili to!