1. oddíl světlušek a skautek Slunečnice (středisko Holešov)

Výlet 15.9.2018 do Zlatého údolí

V 8:00 jsme se sešly u klubovny. Na začátku jsme se seznámily a zahrály si bombu a štít. Pak jsme vyrazily do zámecké zahrady v uspořádaném útvaru, zatímco nám Puky zepředu hlásila rozkazy jako dřepni si, otoč se dokola, pohlaď Opi. V zámecké zahradě jsme si přečetly úryvek knihya vylosovaly si jednu otázku, na kterou jsme měly najít co nejvíc odpovědí a jedno jméno účastníka. Ze zámecké zahrady tak byly všechny zabrány do veselého hovoru. Za Rusavou jsme si přečetly další část knihy, tentokrát o vykolíkované trase v poušti. Po zbytek cesty jsme trénovaly bystré oči a hledaly různě barevné kolíky. Nejvíc jich našla Malina.

U Želkova jsme sdílely nejlepší odpovědi na vylosované otázky a zahrály jsme si Belgii. Pak jsme hrály piškvorky, u kterých bylo důležité umět hbitě běhat a rychle se rozhodovat. Na louce, svažující se dolů k cestě, jsme pohlédly do dáli a přemýšlely, k čemu taková louka člověka láká. Pak nás Dáda vyzvala, ať náš nápad zrealizujeme. Chvíle splněných přání začala. Vzhledem k tomu, že většinu louka lákala k běhu, ocitla se většina oddílu brzy za obzorem. Jiné dělaly hvězdice, nebo se stavěly na hlavu. Když tato chvíle skončila, vydaly jsme se dál. Na cestě ovšem číhalo nebezpečí – bandité! Skupina si dávala znamení k ostražitosti – v takové chvíli se musely všechny schovat, aby je bandité neodhalili. Jiným signálem se skupina svolávala dohromady, když bylo třeba řešit naléhavé situace.

Na okraji lesa jsme ztvárňovaly své kamarádky pouze s použitím přírody a KPZ. Výsledky byly neuvěřitelně přesné. Světlušky se soustředily na světluškovské základy, pozdrav, název družiny a tak podobně.

Na Kasařově skautky konečně vstoupily do Zlatého údolí a seznámily se s jeho pravidly. Rozdělily se do čtyřech skupin dle toho, jakou měly trefu – střílelo se lukem do okýnek, kde každé z nich symbolizovalo jednu skupinu. Některé z nich si pomocí uzlů vydělaly své první dolary v tomto zaslíbeném kraji, které zaštíťuje spravedlivý šerif Flanagan. Světlušky mezi tím dokázaly nachystat dřevo a rozdělat oheň křesadlem. Zazpívaly jsme si u vesele praskajícího ohně něklik písniček.

Na zpáteční cestě na nás svítilo slunce sklánějící se k obzoru. Osvětlovalo kopečky před námi žlotooranžovou září. Bylo příjemné, když jsme vyšly na kopeček a tam nám do ramen zafoukal svěží větřík. Rozloučily jsme se pokřikem u klubovny.

Komentáře jsou uzavřeny

1. oddíl světlušek a skautek Slunečnice je poháněn systémem WordPress | Události (RSS) a k nim komentáře (RSS).
Součástí informačního serveru z Holešova. webVZHLED od dra077