Slavnost ohně
Všechny jsme se sešly u zastávky v Žopech. Přišlo nás celkem osm. Míša, Věrka, Kika, MarkPlesh, Elis, Chiro, Dáda a já.
Před vchodem do lesa nás Chiro upozornila, abychom byli potichu. Mlčky jsme se pachtily po úzké cestičce. Vedla nahoru do kapce a pak mírně uhýbala do leva. Když jsme došly k ohničti,bylo u něj nějaké chrastí. Nasbírali jsme tedy dřevo, malé, velké, chrastí, tenké – prostě ze všech stran. U toho jsme hráli hru „Co bychom si vzali na ostrov“. Mezi tím se hodně setmělo.
Dřevo už bylo nachystáno, a tak začala nějaká tajemná hra. Chiro nám rozdala obálky a vyzvala nás, abychomsi je šly přečíst ke světlu, které bylo opodál. V obálce byl papírek, na kterém bylo napsáno: „Až budeš připravena, přijď k ohni“. Pod tím byly linky a u nich číslive od 1 do 4. Když jsme si tohle přečetly, dostalo se nám vysvětlení hry.
Nahoře byly 4 svíčky a u každé byla otázka, na kterou jsme měly odpovědět do toho papíru. Každá jsme dostala svíčku, která představovala náš život. Uzemím světel procházel čaroděj, který viděl pouze pohyb (tomu kdo se hýbal sfoukl svíčku). Měl dlouhý černý plášť s kapucí a bubínek na který lehce bubnoval.
Ten kdo měl zhaslou svíčku musel počak, až mu ji někdo živý dojde zapálit.
U ohně, který se nakonec podařilo zapálit, jsme znovu obnovily své skautské/světluškovské sliby a pěly s kytatou. Cestou zpět jsme zažily nádhernou shodu datumu a času (20:10 20.10.2010). Zazpívaly jsme operní píseň Měsíčku na nebi a rozešly se do svých domovů.